Vánoční rozjímání
Máme tu opět konec roku a já si dovolím si trochu porozhlédnout se po tom, co se událo. Nechci tu rozebírat zvěrstva, která se dějí všude ve světě. Chci se zaměřit na dění kolem mě. Toto je vlastně takové zamyšlení a vypsání se z pocitů a myšlenek, které na mě poslední dobou doléhají.
Rok 2016 byl podle mě o čekání a hledání nové cesty, kterou se povedlo částečně najít, ale stále ještě něco tomu chybí. Na začátku roku jsem začal tvořit stránky pro skupinu Maxíci, kterou tvoří bývalé skupiny Maxim Turbulenc, na jejich písničkách jsem vyrostl, jak by se dalo říct. Jak asi z mých stránek víte, tak v minulosti jsem natáčel s MT rozhovor a přirozeným vývojem, jsem s některými členy nalezl společnou řeč a vzniklo zde Přátelství. V předchozích letech, jsem opustil řady členů organizace nevidomých a bohužel ještě stále řeším ten podvod, ze strany Zuzany Krameriusové a Anny Liškové, kteří mnozí znají jako šamanky. Když vás podvede někdo, o kom si myslíte, že je dobrým přítelem, hodně vás to zasáhne. Když to všechno na vás padne a vy se dozvíte o těch dotyčných další jiné věci, které mají na svědomí, tak to porazí každého. Je možné, že už v té době toho na mě bylo dost. Mě to skolilo psychicky. Díky blízkým přátelům jsem se z toho dostal a za jejich pomoc jsem velmi vděčný a děkuji, že stáli při mně a nenechali mě padnout až na samé dno a neměl jsem k tomu daleko. Našel jsem v sobě tu sílu a odhodlání boje za spravedlnost, pravdu a začal jsem podnikat kroky k tomu, aby tyto dvě zlo páchající dámy, naše soudnictví dohnalo k zodpovědnosti za své činy a jakýmkoliv způsobem je donutili k zaplacení svých velkých dluhů. V této době jsem poznal, kdo je skutečným přítelem a kamarádem a kdo si na to jen hraje. Nechci mít ve svém okolí falešné lidi, kterým se nedá věřit.
Rokem 2016 se započalo období, kdy každý z nás začal sklízet to, co si v předchozích letech zasel. Říkám tomu, že je období sklizně. Tento čas bude trvat ještě příští rok, je potřeba vyčistit energii, která obklopuje tuto planetu. Ještě stále je tu dost špíny a je tedy toho ještě hodně co je třeba vyčistit.
Jsem tedy rád, že jsem tedy začal tvořit www stránky pro skupinu Maxíci. Je to pro mě výzva, věc, která mě nutí jít vpřed a přemýšlet a vymýšlet nové věci a postupy. Má to i ten psychický náboj. Díky tomu nemám čas myslet na kraviny. Maxíci jsou nová kapela a v dnešní době je velmi těžké prorazit s něčím novým, byť vás lidé znají a z mediálního trhu, který do vás hustí jen 20 písniček a velmi nelibě nese zařadit do nabídky něco nového. Je to vlastně i takový odraz naší společnosti. Většina lidí se stále bojí něčeho nového a radši zůstanou u věcí starých, které jsou jim důvěrně známi. Dospěl jsem nyní do stavu, kdy pro druhé dělám jen, jen když chci já. Když něco nechci dělat, tak to dělat nebudu. Mnoho programů ve mně bylo přepracováno. Nyní ke konci roku vidím, že zájem o skupinu se začal zvyšovat, hovoří za to čísla a věřím, že za rok a půl budeme ještě výše, než jsme nyní. Je mi ctí spolupracovat s lidmi, kteří jsou mé krevní skupiny, chtějí předávat poselství lidem a chtějí je bavit. I když se to u mě zdá být trochu paradox, kdy se věnuji věcem pro jiné lidi, ale sám davy lidí nevyhledávám a jsem dost často rád, když mám kolem sebe klid a samotu. Děkuji, že mohu spolupracovat s Pavlem „Kyklopem“ Vohnoutem, Petrem „Panchou“ Panochou, Přemyslem „Šemíkem“ Stoklasou a jejich manažerem Petrem Lovětinským. Je dobré vědět, kam patříte a ten svět showbyznysu je mi velmi blízký a asi k tomu svým způsobem patřím.
Vydal jsem se tedy na novou cestu. Ale stále mi ještě někdo vedle mě chybí. Je duchovní partnerka, se kterou bych mohl navštěvovat duchovně a energeticky silná místa. Mít vedle sebe někoho, kdo se věnuje stejným věcem a rozumí tomu, o čem mluvíte je velmi fajn. Chybí mi tu blízká duše, se kterou budu moci sdílet zážitky z cest a dělit se o radost a užívat si společného bytí. V dnešním světě, když se věnujete duchovním věcem, tak jste pro konzumní společnost exotem a velmi nahlas vám to dávají najevo. Je mi jedno, co si o mě kdo myslí, důležité je, co si o sobě myslím já. Já Jsem Já. A zaměřením a životním posláním je výběr životního společníka velmi omezený. Kde ale je možné takovou osobu potkat? V zaměstnání to nebude. Na akcích, kterých se účastníte a je tam hodně lidí, také ne. Takového člověka lze potkat jen náhodně a může to být třeba někdo, ke komu jste začali chodit na masáž. Kdo ví? Možná. Vše má svůj čas a některé věci je třeba nechat uzrát jak mešní víno. Moc míst není, kam chodíte. Vám se to ale zdá, že to trvá už dlouho, po tom všem zklamání, kdy vám hodně dlouho trvá, než někomu začnete věřit. Je tu ten stav, kdy vám velmi chybí člověk, který se věnuje stejným věcem jako vy, v mém případě je to Reiki a Andělé. Jin a Jang jsou dva proti póly spojený v celek, a vám chybí právě přesně ta půlka, se kterou utvoříte celek. Už ten stav trvá dlouho a věřím, že změna se blíží a vše se stane během příštího roku. Ledy se hnuli a něco se již začalo dít.
Celé své rozjímání bych ukončil výstižnou písničkou Šťastná hvězda, ten text i hudba samotné stojí k zamyšlení a při poslechu v klidu. Ucítíte tu sílu energie a poselství.
Krásný a pohodový den všem.