V zajetí digitálního světa

Krásný a pohodový den všem čtenářům.  Po delším čase si dovolím zase další zamyšlení nad vším, co se kolem děje. 

Naše společnost dospěla do bodu, kdy se většina věcí řeší virtuálně, přes internet. Je to správné spoléhat se na krabičky plných elektronických součástek, které se mohou kdykoliv rozbít. A co teprve, když nastane takzvaný blackout, o kterém víme, že nastane, ale neví se kdy. V dnešní době je většina institucí závislá na funkčnosti internetu. Stačí, když půjdete k lékaři s nějakým zdravotním problémem, nefunguje mu internet, nemůže pracovat a nemůže vás ošetřit.  Žijeme skutečně v podivné době, naše životy řídí počítače.

Dnešní doba je i zvláštní pro navazování nových přátelských kontaktů.  V dnešní době se i někde slušně seznámit je problém. Rozhodně se neseznámíte na internetových seznamkách a ani to nelze na sociálních sítích. Když se tak koukám kolem sebe, tak mi z toho vychází, že v dnešní době se asi lze seznámit jedině koukáním do malé mobilní krabičky. Děkuji, toto já ale nechci. Při cestování hromadnými prostředky jako je metro, nebo tramvaj máte možnost vidět ukázkové a modelové příklady. Pojďme se například podívat do metra, každý druhý drží v ruce mobil a do něčeho kouká, sluchátka na uších a okolí nevnímá.  Další část lidí si čte noviny a nebo knížku. Já po ránu nemám náladu mít sluchátka na uších a něco poslouchat, odpoledne, když mám sluchátka na uších, tak jen proto, abych si pasivně odpočinul od práce, ale zároveň nepřestávám vnímat předměty v okolí.  Takže se tedy neseznámíte ani na v dopravním prostředku. 

Slušný nekuřák, který si nehraje na namachrovaného frajírka má obecně vzato málo příležitostí seznámit se slečnou, v mém věku obzvlášť. Vlastně není téměř z čeho vybírat. Divná doba tu je.