,,Moje funkce v organizaci spočívala především v zajišťování pomoci při nejrůznějších akcí pro nevidomé a slabozraké. Uspořádali jsme například turnaj v šipkách nebo soutěž ve zvukové střelbě z pušky i z pistole. Kromě toho jsme jezdili na občasné výlety. Navštívili jsme třeba letecké výcvikové středisko v pražské Ruzyni, nebo Národní technické muzeum v Praze.“ uvádí Jan Svoboda. V současnosti spravuje webové stránky kladenské pobočky SONS (www.sonskladno.cz) a zajímá se o to, jak lze nevidomým a slabozrakým lidem pomoci. ,,Lidé, kteří dříve viděli a teprve časem oslepli mají jistou výhodu v tom, že si jednotlivé vjemy věcí dokáží alespoň představit. Pro nevidomé občany je samozřejmě velmi důležité využívání dalších smyslových orgánů. Ty mají mnohem lépe vyvinuty, než lidé vidoucí. Člověk, který normálně vidí spoléhá samozřejmě především na svoje oči a další smyslové orgány při jejich působení nevědomky utlumuje,“ vysvětluje Jan Svoboda. Podle něj je poměrně podstatný rozdíl v tom, zda je člověk nevidomý od narození, nebo ztratil zrak až v průběhu života.

„Velmi mě zaujala metoda „rozvoje přímého vnímání informací,“ Marka Komissarova, který o ní v roce 2009 přednášel i v Praze. Spočívá v přijímání informací přímo do mozku. Umožňuje nevidomým přímé vnímání informací z okolí bez použití smyslových orgánů,“ tvrdí Jan Svoboda. Prezentační přednáška Marka Komissarova spojená s praktickými ukázkami využití této metody u dětí na něj natolik zapůsobila, že se rozhodl do budoucna zaměřit svou dobrovolnou činnost pro zrakově postižené tímto směrem. „Právě pro děti do 12let je tato metoda nejvíce vhodná a umožňuje jim zařazení do běžného života a schopnost osamostatnění. Mým cílem je co nejvíce napomoci tomu, aby se tato metoda používala při výuce na školách pro nevidomé a slabozraké,“ říká Jan Svoboda

Luboš Hora