Trialogy Jakuba Kamberského

V roce 2012 vznikl nový publicistický pořad Trialogy B., jejímž moderátorem je nevidomý publicista Jakub Kamberský. Za dosavadní dobu své existence Trialogy vystřídali několik míst, aby na podzim roku 2015 zakotvily v Galerii Vinohradská 12, v Českém Rozhlasu v Praze.

Jakub Kamberský je mladý nevidomý rozhlasový publicista, je spoluzakladatelem internetového projektu Panáček v říši mluveného slova, což je katalog existujícího mluveného slova. Jakubovi recenze si můžete přečíst v Týdeníku Rozhlas a nebo v audioknižním průvodci Naposlech.cz, s audioknižními vydavateli spolupracuje jako poslechový kontrolor hrubé nahrávky audioknihy před vydáním. Jakub také spolupracuje s vydavatelstvím Supraphon, kde se podílel na výsledném výběru a střihu kompletu věnovaného Miroslavu Horníčkovi. A v tomto duchu nezůstává jen u tohoto titulu, ale chystají se i další. Můžeme tedy říci, že Jakubova činnost je velice pestrá a různorodá.

Trialogy v září vstoupí do své 8. sezóny a jak už název napovídá, hosté jsou vždy (nebo alespoň většinou) dva a celá debata je provázána s mnohdy raritními audio ukázkami. V červnu 2019 sezonu zakončovali hosté z divadla Semafor a to legenda českého divadla Jiří Suchý a herečka Marta Falvey Sovová.

Jakuba jsem požádal o krátký rozhovor.

Jakube, kdy se zrodila u tebe myšlenka uvádět pořad s hosty? A proč zrovna název Trialogy B?

V době, kdy vznikly Trialogy, jsem byl rok po škole (Kulturologie na FF UK v Praze), přispíval jsem do Týdeníku Rozhlas, začínal s audioknižními recenzemi, měl za sebou několik let moderací rozhlasových poslechů v rámci festivalu českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka.

Vzpomněl jsem si, že se jeden nevidomý známý kdesi zmínil o tehdy teoretické možnosti uplatnění nevidomého v pozici dramaturga v kulturním objektu. Připomenul jsem se a ta možnost se stala reálnou, takže jsem zavítal do dnes již neexistujícího klubu Biograf, v bývalém kině Na zámečnici v pražských Košířích. Mým úkolem bylo hledat a zvát ochotnické divadelní soubory, ale já jsem si říkal, to je dost málo, měl bych po sobě zanechat znatelnější stopu, najednou se začal klubat koncept Trialogů. Styděl jsem se vystupovat na veřejnosti, ale protože mám rád výzvy, řekl jsem si, že bych svůj ostych mohl takto překonat. Zároveň mi bylo líto, že je ve všech možných televizních, ale i rozhlasových  talkshow opomíjena rozhlasová a audioknižní tvorba, která byla tehdy a je stále na vzestupu.

Inspirací mi byly tři tehdy už neexistující talkshow. Rozhlasový pořad Hvězdný prach, kde si Jaromír Hanzlík se svým hostem povídal i o rozhlasové práci, Krásný ztráty Michala Prokopa (M. Prokop mi vedl diplomovou práci) a konečně dávno nevysílaný pořad Hovory H Miroslava Horníčka. Hovory H – Trialogy B., v té době jsem netušil, že o rok později připravím o Horníčkovi pořad v rámci Šrámkovy Sobotky a o dalších několik let budu připravovat zvukový komplet nahrávek. Máme tu takový pěkný oblouk.

V Trialozích se objevují herci zvučných jmen, režiséři a další lidé z profesí spjatých s mluveným slovem. Jak probíhá výběr hostů?

Odpověď se skrývá už v položené otázce. Klíčem, podle kterého vybírám hosty, je zejména sepjetí s rozhlasem, audioknihami, dabingem, s občasnými výjimkami sahám do řad literátů či písničkářů. Důležité je pro mě kombinovat známá a méně známá jména. Hosty si vybírám podle vlastního přesvědčení, nejenomže by si měli ti dva pozvaní sedět, že by měli zaujmout publikum, ale měl bych je tam chtít i já a cítit se s nimi komfortně. Rád se nechám inspirovat publikem, spolupracovníky v teamu, výsledné rozhodnutí je vždy na mně. Více bych neprozrazoval, každý máme nějaké to knowhow, které zůstává utajeno.

Když se ohlédneme za hosty z uplynulých sezón. Je v seznamu někdo, na koho budeš rád vzpomínat a jsi vděčný, že se tvých trialogů zúčastnil? (Předpokládám, že tvá vzpomínka se bude převážně týkat těch, kteří už odešli do uměleckého nebe.)

Přesně tak. Jsem vděčný za všechny hosty, kteří zatím přijali pozvání, s některými jsem si sedl víc, s některými méně, tak už to ale bývá. z těch, kteří jsou naštěstí mezi námi zmíním ty, kteří v pořadu vystoupili dvakrát: Hana Maciuchová, Jiří Lábus, režiséři Karel Weinlich a Michal Bureš, ale i třeba mladá herečka Veronika Khek Kubařová. Z těch, kteří už bohužel odešli hodně vzpomínám na Stanislava Zindulku, Václava Postráneckého nebo Gabrielu Vránovou. Každé setkání bylo a je neopakovatelné, a to i u opakujícího se setkání s hostem, který byl v Trialozích dvakrát.

Ty jsi dramaturgicky sestavil komplet Miroslava Horníčka, který čítá 30 hodin záznamů. Podle jakého klíče jsi ten výběr sestavoval? Určitě to však není celá tvorba Miroslava Horníčka, ale jde o výběr toho nejpodstatnějšího. Kolik hodin jsi toho musel reálně naposlouchat? Mnohé by asi zajímalo, co tedy obnáší připravit takový komplet?

Důležité je nejprve vědět, jakou stopáž si vydavatel představuje, za jakou hranici už nelze jít. Podle toho už můžeme zvažovat, co vše bude takový zvukový box obsahovat, jak celou dramaturgii povedeme. Pro mě a producentku Naďu Dvorskou byla podstatná časová chronologie nahrávek, ucelenost a až na výjimky autorské sepjetí. Nechtěli jsme představit Miroslava Honíčka jako interpreta cizích textů, až na drobné výjimky, jak jsem zmínil rovněž určitými mantinely byly licence z jiných vydavatelství. Základem byl archiv Supraphonu, ale i archiv divadla Semafor, na jehož snímky má Suprpahon výhradní vydavatelská práva + soukromé archivy.

Nedokážu odhadnout, kolik hodin jsem slyšel, mnoho dnů a týdnů totiž zabralo samotné hledání, přeposlouchávání nahrávek, zejména z archvu Semaforu, kde nakonec ani Horníček nebyl. Mám na mysli např. pořad Nocturné, kde byl Horníček jen v jednom z nich, což ale předem nevíte, nemáte-li přesnou dokumentaci, což byl tento případ.

Když to shrnu: nápad na tento komplet přišel v létě 2015, monitoring nahrávek o rok později, samotná práce, střihy, kompilace, vyjednávání, probíhaly tak půl roku, možná o něco déle.

Trialogy B, jsou tedy jakýsi odkaz na Horníčkovi Hovory H. Setkal jsi se osobně s Miroslavem Horníčkem?

Řekněme, že jde o hodně vzdálený odkaz, nikdy bych si nedovolil srovnávat se s takovým mistrem slova jakým Miroslav  Horníček byl a stále je. Neměl jsem tu čest osobního setkání, vím že ty ano a tiše závidím, i když se to nemá. O to větší ctí pro mě byla možnost sestavit komplet k jeho nedožitým stým narozeninám.

Kromě kompletu Miroslava Horníčka, chystáš něco nového, nebo jsi se také podílel i na něčem jiném?

Před tím „audio dítkem“, kterým Horníčkovský box rád nazývám, jsem měl možnost lehce kooperovat na prvním boxu nahrávek Šimka, Soboty a Nárožného, po Horníčkovi jsem už více spolupracoval na druhém kompletu této trojice komiků, opět lehce jsem se podílel na přípravě vydání recitálu Hany Hegerové a Miroslava Horníčka, který je už sice obsažen v kompletu Dobře odtajněný Miroslav Horníček, ale na CD vyjde úplně komplet, včetně písní, které jsem byl nucen v kompletu vynechat.

Hlavní počinem roku 2019 bude padesátihodinový box nahrávek Jana Wericha.

Máte-li tedy rádi mluvené slovo (audioknihy, rozhlasové hrý, četby na pokračování) a rádi byste se i dozvěděli něco nového a zasmáli, pak si Trialogy určitě nenechte ujít. Každé Trialogy jsou jiné, díky hostům a vybraným ukázkám a důležitou složkou jste i vy diváci a když už bude hestem váš oblíbený herec, můžete se ho i ptát a když budete mít i štěstí, vyhrajete i nějakou pěknou audioknihu. Kdy se pořad bude konat zjistíte na webové stránce www.trialogy.cz a nebo na facebookové stránce.

Honza Freedom

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *